Předsedkyně KV KSČM Věra Žižková v hlavním projevu uvedla, že nebezpečí fašismu a jeho ideologie se oživuje v mnohých státech Evropy v podobě omezování názorů, špehování. Oběťmi důsledků těchto teorií i válečného konfliktu se stali právě vězni koncentračních táborů, kteří po strastiplných zimních pochodech byli ubiti a postříleni v okolí Choustníkova Hradiště a Kocbeří. S lítostí musela konstatovat: „Ve společném hrobě zde leží 145 bezejmenných obětí, ani blízcí nevědí, kde skončili jejich příbuzní, … pocházeli z mnoha zemí, byli převážně mladí a různého vyznání.“ Dále zdůraznila, že nesmíme připustit nástup zdánlivě jednoduchých řešení v součaných krizových situacích, v pozadí nichž je velkokapitál i nenávist k různým rasám, národnostem, náboženstvím, které mohou vést opět k takovým hromadným hrobům. „Musíme se setkávat a udržovat a prosazovat myšlenky humanismu, lásky k lidem, přátelství a míru. ... Čest památce těchto obětí.“
Přítomen byl i mladý ředitel Muzea koncentračního tábora Gross Rosen Andrzej Bobowský. Letos zde, bohužel, chyběli mezi stovkou přítomných starostové okolních obcí, velvyslanci zemí, jejichž občanům po bezmezném utrpení v koncentrácích zde fašisté ukončili život, nebo hejtman kraje, zástupci armády a další hosté, kteří sem kdysi přijížděli. Prezident Zeman po dva roky udělil aktu svou podporu, letos ne.

Důstojný hromadný hrob i velký obelisk byl vybudován před 70 lety. Další ubití vězni mají pomník ještě v Kocbeřích, celkem z tohoto pochodu bylo umučeno 173 vězňů. Dvacátý ročník pietního setkání v Choustníkově Hradišti na místním hřbitově uspořádala Krajská rada Klubu českého pohraničí ve spolupráci s Klubem vojenské historie a pobočky ČSBS. 

Doufejme, že tato tradice konání vzpomínkového pietního aktu nebude přerušena a též mladí lidé si budou připomínat příčiny tragédie stovek i tisíců nevinných obětí pochodů hladu a smrti stejně, jako například v Lidicích či v Ležákách.